Novela zákona o specifických zdravotních službách
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nedávno představilo významnou novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která přináší řadu úprav, zejména v oblasti posudkové péče. Novela reaguje na potřebu snížení administrativní a finanční zátěže, což by mělo mít pozitivní dopad na zaměstnavatele, lékaře i samotné uchazeče o zaměstnání.
Změny v posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o zaměstnání
Jednou z klíčových změn, které novela přináší, je úprava povinnosti absolvování vstupní lékařské prohlídky u nově přijímaných zaměstnanců. Dosud museli všichni uchazeči bez ohledu na povahu budoucí práce podstoupit tuto prohlídku, což představovalo zbytečnou administrativní zátěž pro zaměstnavatele a lékaře, zvláště v případech, kdy šlo o práce zařazené do tzv. první kategorie.
Nově bude povinnost provádět lékařské prohlídky platit pouze pro zaměstnance vykonávající činnosti, které jsou spojeny s vyšším zdravotním rizikem, nebo které jsou upraveny speciálním právním předpisem. Pro práce v první kategorii, která zahrnuje činnosti s minimálním zdravotním rizikem, tedy tato povinnost odpadne. To však neznamená, že lékařské prohlídky budou zcela zrušeny. Zaměstnavatelé i uchazeči o zaměstnání mají nadále možnost je vyžadovat.
Kategorizace prací
Každý zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajišťovat pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, což zahrnuje pravidelné hodnocení jejich zdravotní způsobilosti. Tento proces je upraven několika zákony, včetně zákoníku práce, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o ochraně veřejného zdraví.
Kategorizace prací, kterou je zaměstnavatel povinen provádět do 30 dnů od zahájení pracovní činnosti, je klíčovým nástrojem pro správné zajištění pracovnělékařských služeb. Podle míry rizika spojeného s pracovními podmínkami se práce zařazují do čtyř kategorií, přičemž každá z nich určuje odlišný rozsah povinností zaměstnavatele. Tyto kategorie jsou definovány na základě hygienických limitů a rizikových faktorů, jako jsou hluk, prach, vibrace nebo fyzická a psychická zátěž.
Zatímco pro zařazení prací do 1. kategorie není nutné žádné oznámení, zařazení do vyšších kategorií musí být oznámeno krajské hygienické stanici, která může zařazení přehodnotit. Tímto způsobem je zajištěno, že zaměstnanci vykonávající rizikové práce mají přístup k odpovídající lékařské péči a ochranným opatřením.
Služby závodního lékaře jsou nedílnou součástí tohoto procesu a hrají klíčovou roli v monitorování a zajišťování zdravotní způsobilosti zaměstnanců, což je nezbytné pro prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Zde jsou jednotlivé kategorie prací podle míry rizika a povinností zaměstnavatele:
- 1. kategorie - Práce bezrizikové:
- Charakteristika: Velmi nízké riziko nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců.
- Příklady: Administrativní práce v kanceláři.
- Povinnosti zaměstnavatele: Zařazení prací do této kategorie nevyžaduje oznamování žádným orgánům.
- 2. kategorie - Práce s mírnými riziky:
- Charakteristika: Nepříznivý vliv na zdraví je možný pouze ve výjimečných případech, obvykle u citlivých jedinců.
- Příklady: Práce s manipulací s břemeny (30–50 kg u mužů a 15–20 kg u žen), práce v nuceném pracovním tempu, v nepřirozených polohách.
- Povinnosti zaměstnavatele: Zaměstnavatel musí oznámit zařazení prací do této kategorie krajské hygienické stanici.
- 2. riziková kategorie - Práce s riziky:
- Charakteristika: I když nejsou trvale překračovány limity pro zařazení do 3. kategorie, orgán ochrany veřejného zdraví považuje práci za potenciálně rizikovou pro zdraví zaměstnance.
- Příklady: Jakákoli práce 2. kategorie, kterou krajská hygienická stanice určí jako rizikovou.
- Povinnosti zaměstnavatele: Zařazení do této kategorie rozhoduje krajská hygienická stanice na základě návrhu zaměstnavatele.
- 3. kategorie - Práce rizikové:
- Charakteristika: Pravděpodobnost nepříznivého vlivu na zdraví je vysoká, často se vyskytují nemoci z povolání.
- Příklady: Svářeč, noční vrátný, skladník, truhlář.
- Povinnosti zaměstnavatele: Práce této kategorie vyžadují trvalé překračování hygienických limitů a využití osobních ochranných pracovních prostředků. Zařazení prací do této kategorie schvaluje krajská hygienická stanice.
- 4. kategorie - Práce vysoce rizikové:
- Charakteristika: Velmi vysoké riziko ohrožení zdraví, trvalé překračování hygienických limitů, které nelze zcela eliminovat ani s ochrannými prostředky.
- Příklady: Práce ve velkém hluku, v prašném prostředí, s vysokými vibracemi, v extrémních teplotách nebo v chemických a biologických laboratořích.
- Povinnosti zaměstnavatele: Zařazení prací do této kategorie schvaluje krajská hygienická stanice na základě návrhu zaměstnavatele.
Hlavní přínosy novely
Tato změna je součástí širšího vládního úsilí o snížení byrokracie a zjednodušení procesů v oblasti pracovnělékařských služeb. Snížení povinnosti absolvovat vstupní lékařské prohlídky v méně rizikových oborech přinese:
- Snížení administrativní zátěže – Uvolnění kapacit pro lékaře, kteří se budou moci více zaměřit na pacienty vyžadující intenzivnější péči.
- Úsporu času – Rychlejší nástup do zaměstnání pro uchazeče, kteří se nebudou muset zdržovat povinnou lékařskou prohlídkou.
- Snížení nákladů – Úspory na straně zaměstnavatelů, kteří nebudou muset hradit zbytečné prohlídky, což se pozitivně projeví i na celkové finanční bilanci firem.
Reakce odborné veřejnosti
Podle Matyáše Fošuma, ředitele odboru ochrany veřejného zdraví, byla novela zákona výsledkem intenzivní spolupráce s odborníky z různých oblastí, včetně krajských úřadů a profesních komor. „Cílem těchto změn je nejen zjednodušení procesů, ale také vytvoření efektivnějšího systému, který reflektuje současné potřeby praxe. Věříme, že tyto úpravy přinesou zlepšení jak pro zaměstnavatele, tak pro zdravotnická zařízení a občany,“ uvedl Fošum.
Novela zákona o specifických zdravotních službách slibuje přínos pozitivních změn, které zjednoduší a zpřehlední posudkovou péči. Zrušení povinnosti lékařských prohlídek pro práce v první kategorii představuje významný krok vpřed v oblasti snižování administrativní zátěže a byrokracie, což by mělo dlouhodobě přispět ke zlepšení pracovních podmínek a efektivitě zdravotních služeb v České republice.
Potřebujete poradit v oblasti ochrany zdraví při práci?
